Otec - dárce dobra
Ježíš praví: “Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? ... Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré dary těm, kdo ho prosí!” (Mt 7,9.11).
“Váš nebeský Otec ví, co všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost. A všechno ostatní vám bude přidáno” (srov. Mt 6,25-34).
Otec se zjevuje v Kristu
Kristus je zjevením a ztělesněním Otcova milosrdenství. (Jan Pavel II.)
Království, které Ježíš přináší, je království Boží. Ježíš zjevuje, kdo Bůh je, a nazývá ho důvěrně Otcem (Mk 14,36). Bůh se otvírá bídě a utrpení člověka: je milující Otec, plný soucitu, odpouští a poskytuje zdarma milost, o niž prosíme. Tak nám ho ukazuje v Bibli podobenství o marnotratném synu a milosrdném otci (Lk 15,3-32).
Svatý Jan říká, že “Bůh je láska” (1 Jan 4,8.16). Proto je každý člověk zván k obrácení a k tomu, aby důvěřoval v milosrdnou lásku, kterou Bůh pro něho má: království poroste v té míře, nakolik se člověk naučí důvěřovat Bohu a obracet se k němu jako k Otci (srov. Lk 11,2; Mt 23,9).
Ježíš Kristus říká: “Já a Otec jedno jsme. Kdo vidí mne, vidí Otce.”
(Jan 14,9)
Nebezpečí v chápání Boha Otce
S pojmem a představou Boha - Otce je spojeno jedno nebezpečí. Existuje velké pokušení představovat si Boha jako omezenou bytost na způsob člověka.
Pro mnohé se představa otce možná pojí s vlastními nedobrými zkušenostmi. Možná svého otce ani vůbec nepoznali, nebo ho poznali jako tyranského a nespravedlivého despotu. Tady je důležité připomenout, že otec, tak jak jsme ho sami poznali nemůže být modelem pro Boha - Otce, ale naopak. Bůh Otec se může a má stávat modelem pro lidské otce... Důležité je ovšem připomenout, že sice “Bůh je Otec” ale v Ježíši Kristu je stejně tak i přítelem a bratrem.
Bůh je jiný...
Nesmíme zapomínat, že všechna naše pojmenování Boha mohou být ve svém důsledku značně zavádějící. Bůh není muž, není ani žena. Je to Bůh, přesahující naše pojmy a chápání. Bůh Bible v žádném případě nemá jen otcovské rysy! Ve Starém i v Novém zákoně Bůh zjevuje i vlastnosti a způsoby jednání, které jsou typicky mateřské: utěšuje, ochraňuje, živí, je něžný. Bůh je náš Otec a naše Matka (srov. Iz 49,15). Bůh není ani muž, ani žena, my však zakoušíme jeho ruku, kterou se nás dotýká, jako otcovskou i mateřskou.
Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se bál?
Hospodin je záštita mého života,
před kým bych se třásl?
Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím:
abych směl přebývat v Hospodinově domě
po všechny dny svého života,
abych požíval Hospodinovy něhy a patřil na jeho chrám.
Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých!
Důvěřuj v Hospodina, buď silný,
ať se vzmuží tvé srdce,
doufej v Hospodina
.jpg)
